Úvodní stránka » Blog » AQUABOOKS doporučuje - 250 druhů akvarijních ryb

AQUABOOKS doporučuje - 250 druhů akvarijních ryb

Martin Rose - 25. 12. 2009

V těchto dnech se v knihkupectvích objevila publikace „250 druhů akvarijních ryb“ s podtitulem „Určování – chov – péče“. Protože česky psané tituly o akvaristice sbírám (bez ohledu na kvalitu jejich obsahu), knížku kapesního formátu v měkkých deskách jsem si bez valného prohlížení za necelé tři stovky koupil. Otevřel jsem ji až cestou domů ve vlaku a ke svému velkému překvapení jsem zjistil, že se mi velice líbí. Svým pojetím a polygrafickým zpracováním mi nějak vzdáleně připomněla brožovaná vydání Zukalových „Akvarijních ryb“.

Atlas vydala Euromedia Group – Knižní klub Praha v r. 2009. Na 287 stranách kapesního formátu 108 x 178 popsal autor Hans W. Kothe 250 druhů sladkovodních akvarijních ryb. Na každé straně je barevná fotografie ryb, český a latinský název, chovatelské informace a piktogram. Celkově je struktura velmi podobná špičkovým Mergus Atlasům, i když informace o rybách jsou pouze v jednom sloupci a není jich tolik (chybí např. informace o jejich rozmnožování).

250 druhů akvarijních ryb

Mimořádná je kvalita a vyrovnaná úroveň fotografií v knize (až na několik vyjímek jsou všechny dílem Burkarda Kahla). Přestože mnoho fotografií nepatří k nejnovějším, a některé z nich známe i z jiných atlasů, jejich souborné vydání v rámci jedné relativně levné publikace považuji za dobrý nápad. Tonální zabarvení fotek ryb, jejich kompozice, ostrost a přirozené zařízení fotonádrže mě přinutila k zamyšlení, zda jde „moderní akvaristická fotografie“ tím správným směrem. Vě většině dnešních knih jsou totiž záběry snímané s bleskem umísteným na fotoaparátu a důraz je kladen na přirozené barvy ryb (za denního světla). Pro mnoho z nás je ale atmosféra akvária neodmyslitelně spjata s nasvícením klasickými žárovkami, a právě tuhle nostalgii ve mně vyvolaly Kahlovy fotografie.

Knize lze přirozeně vytknout několik drobných chyb, např. některé fotografie jsou necitlivě oříznuté (to si vynutil jednotný formát fotografií), za zmínku stojí i skutečnost, že piktogram umístěný u všech druhů ryb nevyužil svůj potenciál, protože znázorňuje pouze preferovanou oblast výskytu ve vodním sloupci (přičemž mohl znázorňovat i další aspekty biologie ryb, např. sociální). Osobně mi nepřipadá příliš vhodné ani zařazení živorodých ryb a halančíků do jedné skupiny halančíkovců. Taxonomicky je možná toto sloučení přijatelné, z akvaristického hlediska je ale velmi nepraktické vzhledem k velmi odlišné biologii a nárokům obou podskupin ryb.

Knihu z německého originálu „250 Aquarienfische, bestimmen, halten, pflegen“ vydané v r. 2007 nakladatelstvím Franckh-Kosmos Verlags, Stuttgart přeložil RNDr. Leo Sigmund, který při překládání respektoval do té doby vydané české názvosloví ryb. Přesto nalezneme v knize pár drobných prohřešků, např. různé české pojmenování jednoho rodu (Yasuhikotakia je označována jako sekavka i jako mřenka, Melanotaenia jako duhovka i jako gavúnek). Neaktuálnost některých latinských názvů ryb (např. u čichavců) nelze knize vyčítat, tištěné publikace bývají díky častým změnám v systematice ryb mnohdy zastaralé již v okamžiku vydání.

Knihu mohu doporučit všem akvaristům, kteří ještě v knihovně nemají žádný velký atlas akvarijních ryb a hledají kvalitní a přitom levnou alternativu k výpravným a drahým atlasům v pevné vazbě.